Vyjádření Ing. arch. Miroslava Pavljuka k českolipskému referendu
Jak se jako architekt koukáte na projekty, o kterých budou brzy lidé rozhodovat v referendu?
Osobně si myslím, že o těchto věcech by měli rozhodovat odborníci, aby to byli lidé, kteří o tom mají veškeré informace a odborné znalosti. A také vše posuzovat i ze širších vazeb a dopadů. Navíc o tom nebyli obyvatelé České Lípy nikterak podrobně informováni. Proto referendu v této podobě nejsem nakloněn. Navíc se počet otázek v referendu rozšířil, a to bohužel i o takové, o kterých nic neví ani sami zastupitelé města.
Takže lidé budou hlasovat o projektech za desítky milionů korun, a přitom o nich nic neví ani politici, kteří sedí v zastupitelstvu?
Na některé věci, o kterých se bude v referendu rozhodovat, existují projekty. Například na rekonstrukci Jiráskova divadla je projekt hotový už asi osm nebo devět let, ale ještě na něj nebylo vydáno stavební povolení. Ale nikdo ho zatím pořádně neviděl. Mluví se o tom, ale ani já, jako místní architekt, jsem ho nikdy neviděl. Většinou se všechno dozvídám jen „bokem“ nebo z nějakých reklamních vizualizací.
A veřejnost má možnost do takovýchto projektů nahlédnout?
Nemá
Takže lidé budou rozhodovat o něčem, o čem vlastně ani neví?
De facto je to tak! Například knihovna na Jeřábkovo náměstí. O tom se nikdy nemluvilo, nikdo o tom nic neví. Nic konkrétního zpracováno zatím není, je to vlastně jen záměr bez ověření, zda je to možné a výhodné.
Jak na vás takové referendum působí?
Otázky jsou sestaveny tak, že se rozhoduje jen o jedné možné variantě, kterou si vymyslelo vedení města, například u divadla či knihovny ale možností je mnohem víc. Lidé si tak nemohou vybrat a to je špatně.
Takže jak by se to podle vás mělo udělat?
Tak především o všech těch možnostech a variantách dát veřejnosti vědět, ať už formou článků v městském tisku, případně na internetu, nebo ještě lépe veřejným projednáváním a diskutovat o nich. Takhle prostě valná většina lidí o těch dalších možnostech vůbec neví.
Potřebuje Jiráskovo divadlo rekonstrukci?
O tom se zde mluví hodně dlouho. V roce 1993 jsem projektoval rekonstrukci divadla, ovšem šlo jen o opravu havarijního stavu tak, aby mohlo fungovat do doby, než se seženou peníze na výstavbu nového divadla. Jsem tedy se stavem objektu Jiráskova divadla podrobně seznámen. Nakonec ale byla oprava zastavena s tím, že se podařilo sehnat peníze na výstavbu nového divadla v prostorech Jeřábkova náměstí. Z ekonomických důvodů se ale i od této novostavby upustilo.
Má smysl Jiráskovo divadlo vůbec rekonstruovat?
Určitě nemá. Jsou to víceméně vyhozené peníze. Jde totiž o bývalou tělocvičnu, kde bylo jeviště. V padesátých letech se tam přidala sedadla. Nejsou tam prostorové možnosti, jak to zlepšit. Je tam špatná akustika, jeviště je tak malé, že se tam nedá pořádat řada představení, neboť se tam nevejdou kulisy, nevejde se tam moderní divadelní technologie a ani se nedají hrát jiné divadelní žánry než tzv. zájezdová představení. Památkáři nedovolí zvednout střechu, takže tam není možné vybudovat ani potřebné provaziště. Jednoduše řečeno, divadelní technologie zůstane na úrovni vesnického kulturáku. Navíc zde bez možnosti parkování diváků či dosahu MHD.
Co je tedy lepší? Udělat rekonstrukci, nebo postavit divadlo nové?
Cena rekonstrukce, co mám informace, je 130 milionů korun s tím, že určitě dojde k navýšení ceny, protože u rekonstrukcí to tak bývá. Jakmile se někde kopne, zjistí se, že to potřebuje větší opravu. Takže nakonec by to mohlo dle mého odhadu stát kolem 170 milionů korun. Vytipoval jsem proto několik míst, kde by se nové divadlo mohlo postavit a i jsem vypracoval studii novostavby divadla na nároží mezi Crystalem a Sokolskou ulicí, kde je poměrně velká proluka. Na tuto studii jsem si pak nechal zpracovat nabídky od dodavatelských firem a vyšlo to zhruba na 180 milionů korun při kapacitě 360 diváků. Tato cena odpovídá jednotkové ceně, za kterou se před 3 roky postavilo Nové divadlo v Plzni s nejmodernější divadelní technologií ve střední Evropě. A přesně takovou technologii jsem navrhnul i do českolipského divadla. Tím by divadlo nabylo oblastního významu, mohly by se zde hrát všechny žánry včetně opery či muzikálu. Jistě by to přilákalo diváky ze širokého okolí, což by zase podpořilo cestovní ruch. Také by to určitě přilákalo televizi k natáčení různých zábavných programů a peníze z těchto pronájmů by umožnily dotovat nákup i dražších a atraktivnějších představení, což by opět zvedlo návštěvnost divadla.
Takže finančně by to vyšlo stejně, a ještě by to byla moderní budova...
Samozřejmě novostavba bude mít daleko větší životnost než zrekonstruovaná budova. Navíc zde i na atraktivním místě v souladu s územním plánem, v přímém dosahu MHD a parkoviště. V případě rekonstrukce Jiráskova divadla by to znamenalo ho uzavřít na minimálně dva roky.
Novostavba se staví rychleji, takže jako reálný termín otevření nového divadla vidím podzim 2020.
Váš pohled na vybudování bezbariérové knihovny na Jeřábkově náměstí?
Současný objekt knihovny je nevyhovující. Ovšem přijde mi to jako nějaký okamžitý nápad bez řádného rozmyšlení. A je tu stejný problém, jako v případě Jiráskova divadla – není tam parkoviště, není tam dosah MHD. Je tam zasypaný hradební příkop, který se bude muset vybrat, kdy vznikne šestimetrová díra, a knihovna takový suterén nepotřebuje. Na tomto místě jsem proto navrhoval využít tuto díru a vybudovat parkovací dům, který by fungoval pro lidi, kteří pracují nebo bydlí v centru města. Přemístění aut ze Škroupova náměstí do tohoto parkovacího domu by zase umožnilo revitalizaci Škroupova náměstí. Jak vidíte, vždy vše souvisí se vším a je nutné tak i přemýšlet a rozhodovat ve vazbách.
A co tolik diskutovaný venkovní bazén?
Venkovní koupaliště v České Lípě je potřeba, ale s vybudováním bazénu u Kauflandu opravdu nesouhlasím. Je to na místě, kde se kříží všemožné komunikace, bude tam smog, hluk a především velice nebezpečný přízemní ozon. Navíc to území je velice malé, takže bez jakéhokoliv vybavení, například bez hřiště a podobně. Nedovedu si představit, že bych tam trávil celý den. A kapacita? - dle průvodní zprávy projektu 274 koupajících se osob.
Z technického hlediska, je to dobré místo?
Je tam špatné podloží, minimálně 6 metrů nesourodých naplavenin. Hrozí tam, že bazén založený na betonových pasech by se dle sdělení projektantů-specialistů na bazény mohl naklonit, čímž by přestaly fungovat technologie, jako je například čištění vody. Náklady na opravu by byly pak obrovské. Také údajná hlavní výhoda umístění, což je napojení na kogenerační jednotku je velice sporná - cituji z průvodní zprávy projektu bazénu: „ Kogenerační jednotka svým výkonem však potřebám venkovního bazénu nedostačuje, předpokládá se tedy i využití ohřevu horkovodem, avšak kvůli ekonomickým důvodům v co nejmenší míře“. To znamená, že bazén se asi vytápět moc nebude, čísla potřeb tepla 805 kW a maximálního výkonu jednotky 392 kW to jasně dokazují.
Takže kde postavit bazén, který by vyhovoval dnešní době?
Určitě nemá smysl řešit Dubici. Jednak vodu ani vyčistit zřejmě nepůjde a hlavně je to strašně daleko od místa, kde většina obyvatel města bydlí. Znamenalo by to další velký nárůst dopravy, vždyť se jedná o tisíce lidí. Navrhoval jsem proto lokalitu na Špičáku. Dal by se tam vybudovat velký volnočasový areál s mnoha hřišti a atrakcemi, jehož součástí by byl i akvapark. Podle hygieniků by kapacita tohoto akvaparku se 6 bazény, tobogány a skluzavkami byla kolem čtyř tisíc návštěvníků. Výhoda by byla v tom, že 60 procent obyvatel města by tam došlo pěšky. Přitápění bazénu je možno řešit fotovoltaikou. Navíc by to šlo začlenit do projektu revitalizace sídliště Špičák, takže by na výstavbu šly čerpat poměrně velké státní dotace. Náklady na výstavbu akvaparku jsou dle nabídky firmy Berndorf Bäderbau asi 82 miliónů, při 50-timetrovém plaveckém bazénu pak 93 miliónů ale byly by nižší o tu dotaci. Otevření akvaparku je reálné na sezónu 2019. Dle odboru územního plánu stačí jen provést jednoduchou změnu územního plánu, přičemž podobná změna pro bazén u Kauflandu trvala jen 5 měsíců.
Jak byste si poradil s vyhořelým domem v Berkově ulici?
Je to velký dům s podlahovou plochou asi 3 tisíce čtverečných metrů. Vzhledem k tomu, že shořel krov i stropy nad patrem, tak se paradoxně s tím dá teď víc dělat než dřív. Musí se zachovat fasáda a spodní prostory, ale to není problém.
Proto by to město mělo koupit?
Jestli nechceme, aby tam vznikla další proluka, tak asi ani nic jiného nezbude, investoři se do toho nepohrnou. Právě do tohoto objektu by se mohla umístit knihovna. V dispoziční studii, s kterou jsem v červnu loňského roku seznámil zastupitele, jsem situoval provoz moderní samozřejmě bezbariérové knihovny do atraktivního halového prostoru v patře. Tento prostor by byl vzdušný, prosvětlený a otevřený do krovu. Navíc by v klenutých prostorech v přízemí vznikl i komorní sál pro 120 diváků, daly by se tam tak pořádat koncerty, přednášky a podobné kulturní akce. Vznikla by tam i literární kavárna pro autorská čtení či poslech audioknih a ve dvorech dvě letní čítárny A další výhoda – v sousedství parkoviště a zastávka MHD. Také by provoz knihovny oživil přilehlé, dnes trochu mrtvé, ulice. Studii jsem úspěšně projednal i s památkáři.
I zde by se daly čerpat dotace?
Ano, určitě by se daly čerpat, objekt je památkově chráněn a nachází se v památkové zóně, takže by dotace mohly být z více programů. Je potřeba ale jednat rychle. Každý rok, co se s tím nic nedělá, bude znamenat nárůst ceny rekonstrukce třeba i o pět až deset milionů ročně. Neřešil bych proto, zda objekt koupit o milion levněji nebo ne. Rychlost je v tuto chvíli prvořadá. Ještě chci podotknout, že všechny uvedené studie jsem daroval městu zdarma.
A co rozhledna na Špičáku? Tu by mělo město koupit?
Velká chyba byla, že se ji před lety město zbavilo. Nedokáži říct, co by to teď městu přineslo z ekonomického pohledu v souvislosti s vysílači, které jsou na rozhledně umístěné.
- WM -